Etapa 1971 – 1975. V r. 1971 slaví klub 60. výročí od založení kopané ve Zbraslavi Mistrovské mužstvo vstupuje do Pražského přeboru s vedoucími mužstva J. Věříšek a Zdeňkem Pokorným trenérem je Jiří Pašek, kapitánem Milan Havlíček a jeho zástupcem K. Vejvoda. Soupiska mužstva: J. Vejvoda – V. Malý – A. Nový – Jar. Kamarád – Jar. Zoubek – V. Zelenka – M. Havlíček – K. Vejvoda – K. Gajgand – J. Meisner – K. Ježek – B. Mašek – Petr Metelka – J. Tomášek – J. Hejhal. Zaznamenejme událost z června 1971, kdy při utkání s Uhelnými sklady na našem hřišti jsme vyrovnávali stav, brankou Maška, na 1:1. Rozhodčí branku zprvu uznal, později, na pokyn pomezního rozhodčího, ji odvolal. Jeden z rozlícených diváků rozhodčího inzultoval, zápas byl ukončen a Slavoj potrestán pokutou a zákazem hraní dvou zápasů na domácí půdě. Soutěž jsme však uchovali, skončili jsme na 10. místě. V podzimní sezóně 1971 přejímá trenérské žezlo Frant. Braniš a funkci vedoucího mužstva Karel Král Podzim nezačal příliš dobře, náhradní hřiště ve Štěchovicích nám nesvědčilo a obě utkání jsme zde prohráli. Podzim nebyl úspěšný, potáceli jsme se na konci tabulky, na vojnu odešel M. Havlíček, do mužstva se zapojili Pavel Metelka, J. Bouček, Adamčík, přezimujeme na posledním místě s pouhými 5 body. V jarní části soutěže jsme sice zaznamenali některé dobré výsledky, podzimní ztrátu se však již nepodařilo dohnat a tak následoval sestup do I. A třídy. V létě podnikla výprava Slavoje další zájezd do rakouského Scheiflingu, měla příležitost zde sehrát mezinárodní turnaj a navštívit i alpský Gross Glockner, Klagenfurt a Vídeň. Nezapomenutelné zážitky zanechalo přivítání v Scheiflingu, kde se na náměstí shromáždila snad celá obec a její okolí, pronášely se slavnostní projevy, lidé si rozebrali hráče do svých domácností, zájezd vyvrcholil slavnostním večerem. Rok 1973 přinesl některé změny. Do funkce vedoucího mužstva přišel někdejší sekretář Ota Růžička, trenérem hlavního mužstva se stal Josef Ludera, dvojice, která pozvedla v předchozím období úroveň B mužstva a dokázala ho přivést až do I. B třídy. V sestavách se objevují Jar. Škvára Petránek, přicházejí bratři Proskové, mužstvo končí první rok v I.A třídě na 6. místě. Do podzimní sezóny 1973 nastupuje Slavoj opět s dvojicí Růžička-Ludera, v letní přestávce podniká výprava zájezd na východní Slovensko do Košic a Poproče, kde vítězí 2:1 a zanechává zde velmi dobrý dojem. Na oplátku přijíždí slovenské mužstvo na Zbraslav. Mistrovská soutěž v I.A třídě přináší střídavé výsledky, do mužstva se zapojují Pavel Fiala, Kozlovský, Pospíšil, končíme na 6. místě. Jaro zahajujeme turnajem na Filmu, za poznámku stojí, že v sestavách se začíná objevovat kontraverzní postava Jar. Malého, příchozím je dále Kvasnička.
Jaro 1974 je radostné, mužstvo udrželo vedoucí příčku a postupuje do přeboru, tedy mezi pražskou fotbalovou elitu. Kronikář Růžička zaznamenává dlouhé, podrobné referáty a končí s prohlášením, že sen se splnil, jsme v přeboru. I podzim 1974 začínáme s trenérem Luderou, který, nepochybně, velmi přispěl k dobré výkonnosti mužstva a i po stránce společenské byl velkým přínosem. Podzim zahajuje opět, můžeme tomu říkat, generace Havlíčka a Meisnera, vedeme si v přeboru dobře a polovinu soutěže končíme na pěkném 3. místě. Ve výčtu odehraných zápasů nalézáme jména bratří Pospíšilových, Pichla, Bíny, k Víťovi Proskovi přichází jeho bratr Luboš, z vojny přichází V. Moravec. Soutěž 1974-1975 končíme v přeboru na 9. místě.
Přelom roku 1975 přináší změnu na trenéreském postu, ví Bůh, proč se znelíbil J. Ludera, faktem je, že k mužstvu se vrací Frant. Braniš, funkci vedoucího mužstva přejímá Sláva Bejvančický. A vedeme si úspěšně, po polovině soutěže obsazujeme pěkné 3. místo.
Etapa 1976 – 1980. Pomalu se blížíme do novověké historie zbraslavské kopané. Jaro prvního roku začínáme tradičně turnajem na Zlíchově. Ota Růžička končí se sekretařením a věnuje se nadále jen práci ve svazu, mění se tedy i kronikář (podle rukopisu to vyhlíží na Fr. Braniše). Odchod O. Růžičky přináší nutnost změn ve vedení oddílu, s předsedováním tedy končí K. Král a zaujímá funkci sekretáře oddílu. Zaznamenejme aktéry prvního podzimního mistrovského zápasu: V. Malý – nastupuje rovněž mladý J. Kudrna – Pospíšil – Hejhal – Metelka – Petránek – objevuje se novic Jar. Svoboda – Havlíček – Adamčík – Hercik – Bouček – Meisner – Prosek, trenérem je nadále Fr. Braniš. V zimě hrajeme Modřanský pohár, který je dobrou přípravou na náročné jaro. Jarní část soutěže procházíme se střídavými výsledky a v hodině dvanácté přebor zachraňujeme. Umisťujeme se na 14. místě, tedy těsně nad pásmem sestupu.
V létě 1977 vítáme na Zbraslavi slovinské přátelé z Medvode , do mužstva se vrací z Rakovníka J. Pospíšil. V srpnu podnikáme rozsáhlý zájezd do Slovinska, z nováčků zakotvuje v mužstvu Jar. Kudrna a Jar. Svoboda, Slovinsko udivujeme dobrým výkonem při utkání s jejich výběrem do 24 let a remizujeme 0.0. Hostitele v Medvode pak porážíme hokejovým výsledkem 8:5. přebor nám poměrně svědčí, po podzimu končíme na 6. místě. Jaro 1978 přináší střídavé výsledky, ze zápisů kronikáře se spíše zračí nespokojenost (prohra s Aritmou 2:7), ale končíme na 7. místě a přebor je nadále náš. Na Zbraslav přichází exslávista Kamír a zapojuje se do hry.
Jarní sezóna 1978 končí trochu kuriozitou. Odjíždíme na přátelský zápas do Dolních Počernic, po Praze marně sháníme hostující vojáky a tak, aby nás bylo alespoň 10, musejí nastoupit předseda Král a jeho syn dorostenec Martin. Žádnou slávu jsme u domácích nezanechali. Zaznamenejme ještě, že do sestav proniká J. Vejvoda, ze Sparty jsme získali M. Simůnka a začíná působit tehdy nejmladší přeboroví stopeři Simůnek – M. Král, zapojuje se mladý Aleš Rozenský. Na závěr sezóny 1978 je M. Havlíček vyhlášen nejlepším sportovcem odd. kopané.
Rok 1979 zahajujeme opět velmi dobře obsazeným Modřanským turnajem, v mužstvu vítáme J. Kropáčka. Přebor udržujeme, na závěr jarní sezóny hrajeme turnaj na Motorletu, kde vedení zaujal svým výkonem J. Vejvoda a následoval přestup. V sestavách se naopak začínají objevovat brankář J. Burda a útočník Daniel., trenérem pro podzim je nadále Fr. Braniš, v létě vítáme na domácí půdě zahraniční přátelé ze Scheiflingu a z Medvode, v přeboru se nám příliš nedaří a končíme až na 14. místě. (foto z turnaje na Motorletu v knize od r. 1979). V počtu sehraných zápasů za rok 1979 jsou na prvních místech M. Král, M. Havlíček a L. Prosek, střelcem roku se stává M. Havlíček s 28 brankami.
Etapa 1980 – 1985. Zahajujeme zimní turnajem v Lochkově, v sestavách začínají být vidět Zd. Plocek, Dvořák, Hála, Umlauf, Krása. Vedle sportovního života zaznamenáváme i společenské akce, jakými jsou sběr železného šrotu, přinášející do pokladny potřebné finance a také pokračuje tradiční pořádání plesů, maškarních bálů a podobných veselic. Závažným rozhodnutím Pražského fotbalového svazu je povinnost mít pro přebor trenéra 2. třídy Msíme se proto loučit s Fr. Branišem, na jehož místo nastupuje mimozbraslavský Fr. Blažek Přebor 1979 – 1980 končíme na 12. místě se 27 body a uchováme si tuto soutěž i pro další ročník. V létě podniká Slavoj další zájezd na Chodsko a již také s Břížďalou a Schimanem a mladým J. Paškem poznává krásné koupání na Babylonu a sehrává přátelský zápas ve Staňkově. Kronika obsahuje poděkování Fr. Branišovi a vyslovuje radost, že zůstává nadále v oddílu pracovat, vítá Fr. Blažka a připojuje k němu, jako vedoucího mužstva Jar. Kratochvíla. Hráči, tak jako v každých dobách přicházejí z vojny nebo na ní odcházejí a tak dochází k různým střídáním v sestavách. Soupiska mužstva pro podzim 1980 je následující: Burda – Jar. Škvára – Schiman – Simůnek – Petránek – Havlíček – Meisner – Plocek – Pospíšil J. – Kropáček – Fiala – Umlauf – Svoboda. V letní přestávce vítáme na Zbraslavi fotbalisty z Domažlic, sehráváme přátelská mezinárodní utkání v rámci akcí Čedoku a opět máme možnost setkat se s výpravou FK Medvode. Po podzimní části přeboru jsme na 11. místě. Pro jaro přistupuje k Fr. Blažkovi jako vedoucí mužstva obětavý funkcionář Fr. Dufek, hrajeme opět zimní turnaj v Lochkově, hostují za nás další vojáci Kostrounek, Babjak, Baltovič, Kerestes, což je výsledkem práce dalšího funkcionáře a i pozdějšího předsedy L. Chramosty. V jarní části přeboru dochází k nepříjemné události. Při zápasu na domácím hřišti s Modřanami atakuje J. Šírl za pomezní čáru sklouznuvšího hráče hostí. Rozhodčí uvádí tuto skutečnost v zápisu a disciplinární komise trestá Slavoj uzavřením hřiště na jedno utkání. V ročníku 1980 – 1981 bojujeme dlouho o udržení v přeboru, nakonec úspěšně a končíme na 13. místě.
Podzimní část nového ročníku nás zastihuje zhruba v polovině mistrovské tabulky, z vojny se vrací a do brankařského sedla nasedá Jar. Kudrna, zlobí J. Pospíšil. Do jarního přeboru nahrazuje trenéra Blažka nový, mladý a ambiciosní Mir. Ruznar, do kádru přicházejí dorostenci K. Korecký a Pavel Veselý. Přebor udržujeme s odřenýma ušima na 14. místě, jeden post před sestupovými místy. Kronika obsahuje varování: v posledních letech se horšíme. V létě 1982 absolvuje výprava Slavoje rozsáhlý týdenní zájezd do Rakouska a do Slovinska a pobývá několik dní přímo na Jadranu v Umagu.
Do mužstva přichází z Karlštejna St. Dvořák, hostující vojáky doplňuje Obecajčik. Podzim 1982 končíme, bohužel, na posledním místě přeborové tabulky, vůbec se nám nedařilo. Na Zbraslavi končí trenér Ruznar, do roku 1983 vstupujeme se staronovým trenérem Fr. Branišem, z nových mužů v kádru jmenujme příchod na vojenské hostování cholupického L. Poláka a nástup odchovance J. Charouska. V zimě hrajeme turnaj na Tempu, který je dobrou přípravou. V přeboru bojujeme, bojujeme, ale ztráty z podzimu jsou příliš velké. Porážíme sice jak Modřany, tak i Radotín, ale to nestačí a přebor v tomto roce opouštíme. Do ročníku 1983 – 1984 vstupujeme pod vedením Fr. Braniše a vedoucím mužstva se stává M. Marčík s cílem pokusit se o urychlený návrat do přeboru, do kádru vstupují další vojáci a z našich pak Jermář a R. Královec, z Motorletu se vrací J. Vejvoda. Z podzimních utkání stojí za pozornost vysoké vítězství nad rivalem z Cholupic 6:0. Celkově se skutečně daří a plní se předpoklady, po podzimu jsme první. V zimě došlo ke změně přípravy – vypustil se zimní turnaj, přednost dostala fyzická příprava a poněvadž jde o rok, kdy se vracíme do přeboru, zaznamenejme soupisku: J. Kudrna – O. Jermář – J. Burda – Pavel Veselý – Simůnek – Havlíček – M. Král – Petránek – Svoboda – R. Královec – Plocek – Korecký – Poláček – J. Vejvoda – Polák. V jarní soutěži porážíme např. Cholupice na jejich hřišti 8:2 a L. Polák stříli svému klubu čtyři branky. Deklasujeme také v té době vedoucí Tatran Střešovice 5:0, s potížemi remizujeme ve Zličíně a sen se stává skutkem: vracíme se do přeboru. Večerní Praha zaznamenává, že jsme splnili roli favorita a zaslouženě postupujeme.
A naproti tomu musejí opět přijít změny. Předpis mít trenéra 2. třídy nutí k odstupení Fr. Braniše a na jeho místo nastupuje exslávista Mir. Landa. Po dlouhých letech mizí ze soupisek jméno M. Havlíčka, který přechází do B-mužstva. Ze Zbraslavi odchází do Bohemians dorostenec P. Šimoníček a do stejného oddílu i J. Hovorka. Vstupní zápas v přeboru jsme zvládli, porazili jsme RH Strašnice 4:1. Podzimní část přeboru končíme na 8. místě a plníme zatím cíl nemít starosti se záchranou. Zapojujeme se opět do zimního turnaje v Lochkově, kde trenér Landa má příležitost ověřit výkonnost širšího počtu hráčů. Jaro 1985 absolvuje tato soupiska: Kudrna – Burda – Simůnek – M. Král – Svoboda – Schiman – Plocek – Krajíček – Poláček – Pospíšil – Korecký – Vejvoda – voják P. Špás – L. Tichý – Charouzek – Petránek – Královec Ročník 1984 – 1985 končíme v přeboru na slušném 8. místě, když vítězství v posledním kole nad Avií Čakovice korunuje vítěznou brankou Havlíček, přicházející opět do sestavy Áčka. S podzimem nastupujeme opět do přeboru, z nových akvizic se objevuje odchovanec L. Smetana, jinak složení mužstva je prakticky beze změn, trenérem zůstává Mir. Landa, do funkce vedoucího mužstva přichází Vl. Sedláček. Po podzimu se umisťujeme na 8. místě s 15 body, když začátek jsme měli slabší, bojovností jsme si přece jenom potřebný počet bodů nastřádali. Doplňme v tomto úseku jednu informaci“ Po dobu plných 11 let zajížděla výprava Slavoje na zimní týden do chaty Staveb silnic železnic na Lysečiny v Krkonoších. Zde nabírali hráči fyzičku pro jarní sezóny a celkově zde v družném kolektivu strávili mnoho hezkých chvil. Zaznamenejme ještě, že v plné činnosti byla v těchto letech další mužstva Slavoje, od Béčka po mladší žáky. A na příklad právě každoročně pořádaný turnaj této kategorie, za účasti předních pražských klubů, byl hezkou akcí, na kterou rádi vzpomínáme.
Etapa 1986 – 1990. S přechodem do roku 1986 se volí nový výbor, v němž pracují Havlíček, V. Prosek, K. Král, Jul. Kudrna, Marčík, Braniš, K. Vejvoda, Šírl a Dufek. Zúčastňujeme se silně obsazeného Modřanského turnaje, objevují se někteří noví hostující vojáci (Lehocký, Čičmanec), zapojuje se na Zbraslav se vrátivší Hovorka. Jarní kolo přeboru zahajujeme na hřiští v Suchdole s VTJ Dejvice, prohráváme 0: 5 a nepříznivé nastartováváme soutěž. Na posílení kádru získáváme modřanského M. Chrousta Záznam v kronice hovoří o tom, že po řadě neúspěchů projednává výbor ukončení trenérské činnosti s M. Landou a vedením mužstva pověřuje místního K. Vejvodu. Novému trenérovi se podařilo dostat mužstvo do tempa, ztrátu se však nepodařilo úplně dohnat. Skončili jsme sice na 14. místě, rok však byl pro přebor nepříznivý. Vzhledem k sestupu pražských oddílů z divizí, postihl sestup z přeboru plných pět oddílů a Slavoj je, bohužel, mezi nimi. Tedy po dvou letech opět pád do I.A třídy a hned na tomto místě dodejme, že se zpětný postup mezi nejlepší pražské celky nepodařil až do dnešních dnů. Zatím marně trčí v kronice záznam z tohoto osudného jara 1986: Přebore na shledanou.
Do I. A třídy vstupuje do podzimní sezóny tato soupiska hráčů: Kudrna – Král – Simůnek – Charouzek – Svoboda – Schiman – Plocek – Hovorka – Vejvoda – Chroust – Poláček – Kuchtík – Lehocký – Břížďala – T. Kamarád. Nabouravá se dlouholetá stoperská dvojice Simůnek – Král, Simůnek se posunuje do předních řad, jeho místo nadále zastává mladý Charouzek. V brance působí dále Kudrna, mužstvo hraje s velkým úsilím a v průběhu podzimu se také dostává do čela tabulky. Úporně bojujeme s Přední Kopaninou. Do roku 1987 vstupujeme s trenérem Karlem Vejvodou, celek posilujeme o M. Hájka z Radotína, na brankářský post se také posunuje R. Krákora. Střídáme se ve vedení s Kopaninou, rozhoduje asi zápas na Tatranu Střešovice, který, po dramatickém boji a údajných zákulisních machinacích, prohráváme 1:2 a Kopanina získává rozhodující náskok, který udržuje do konce soutěže. Končíme druzí, přebor je oddálen. Prvně v historii jsme měli možnost uvítat na našem hřišti mužstvo z Ameriky, s nímž jsme sehráli zajímavé utkání. B-mužstvo opustilo I. B třídu a působí opět ve třídě II. V akcích jsou dvě žákovská družstva, mladší a starší, jimž se splnil sen a postoupili s vedoucím Fr. Dufkem do I. třídy. Podzim 1987 nás opět zastihuje v úsilí o vedoucí pozici, na konci soutěže zůstáváme druzí, těsně za Béčkem Viktorie Žižkov. Do roku 1988 vstupujeme s trenérem Karlem Vejvodou a, vedle sportovní činnosti zahajujeme období výstavby – tentokráte jde o nové zděné kabiny a sociální zařízení. V sestavách se objevují nová jména: především Milan Zich, dále Kuča, Rychlý, Šusta. Jaro nám však není nakloněno, řadu zápasů prohráváme a celkově za ročník končíme na 6. místě tabulky, když vítězem se stává Viktoria Žižkov B. Ani druhý pokus o postup se tedy nevydařil. Do podzimu 1988 vstupujeme s trenérskou změnou. Žezlo přebírá dosavadní trenér dorostu Jar. Kamarád, hráčský kádr rozšiřují Jan Adámek z V. Žižkov a dorostenci Zítek, J. Vejvoda a R. Žák. S letní přestávkou souvisí i jeden pokus a to pokus Arnošta Smetany o zatravnění hrací plochy. To se sice podařilo, celé hřiště zářilo zelení, avšak zápasové zatížení trávník dlouho neunesl a brzy byl zničen. Kronika uvádí zajímavou situaci kolem brankářů. Vedle Kudrny, Burdy, Krákory, J. Paška ml. Působí v klubu další adepti Klein a Konečný. Trenér Kamarád volí dvojici Burda – Krákora. J. Kudrna přechází do Béčka, ale zkouší to, nikoliv v brance, ale v záloze. A tak dobře, že zde zůstává, podává výborné výkony, patří mezi opory. A kronikář zde dodává: Jeho známa spolehlivost se opět projevila. Opět, pro informaci, zaznamenejme závěrečnou podzimní sestavu: Vejvoda – Pavel Veselý – Charouzek – Král – Petr Veselý – Korecký – Královec – Svoboda – Zich – Plocek – Poláček. Podzim končíme na 5. místě, vedoucí Slavoj 7 má náskok 6 bodů. V zimě volí trenéři Áčka Jar. Kamarád i Béčka Jar. Škvára přípravu bez zimního turnaje. Výstavba šaten pokračuje, rozhoduje si už i o další, pokračující výstavbě hotelu. V prvním kole jara vítáme na našem hřišti vedoucí Slavoj 7 a jde o utkání, jaká bychom si přáli vidět často. Urputný boj, naše vedení, vyrovnání a závěrečná střela kapitána M. Krále z trestného kopu do růžku branky přináší naše vítězství. Nicméně podobné příznivé výsledky nebyly každonedělní událostí a tak zůstáváme na konci ročníku v polovině tabulky I. A třídy. V létě se, po letech, zúčastňujeme turnaje ve Štěchovicích, kde střelecky září M. Zich. Podzim 1989 přináší určité změny, po letech na Zbraslavi odchází M. Simůnek do nižší soutěže na Neveklovsko a vrací se také M. Chroust do Modřan. Z nových hráčů přicházejí plzeňský Bálek, Horálek z Uhelných skladů a vojáci Stano Kerestéš a M. Ištók. Trenérem zůstává Jar. Kamarád, na pomoc si přivádí býv. Brankáře Jar. Vejvodu. Z akcí oddílu připomeňme V. Chramostou organizovaná soustředění mládeže na Šumavě, která jsou pro naše mládí výbornou přípravou. Po prvních kolech se umisťujeme na prvním místě tabulky, o které nás však po polovině soutěže obírá Lokomotiva Praha, kde prohráváme 0:1 a po polovině jsme druzí, s dvoubodovou ztrátou. Konec roku je i obdobím významných společenských událostí, končí více než čtyřicetiletá vláda komunismu a vracíme se do náruče demokratických států. Slavoj se pouští do nástavby hotelu, ve funkci předsedy oddílu působí M. Havlíček, K. Král přechází na funkci tajemníka jednoty, do funkce oddílového sekretáře se pouští Pepa Švéda, Vláďa Burian skládá hymnu fotbalové Zbraslavi (Na to našem plácku pod Havlínem, / dvakrát týdně trénujem. / Posilujem svaly i fyzičku, / s míčem rádi laškujem. / Potom jdeme do hospody, / dáme si tam litr vody, sody, / a jsme zase fit, / chceme vítězit. / My jsme kluci ze Zbraslavi / všichni jako květ, / v přeboru se udržíme, / na to vemte jed! / Píšťalka až zavolá / vyhrajeme jasně pět nula, / protože fotbal to je naše láska, / nás už nikdo nezdolá.) Jaro 1990 stručně zrekapitulujme: Áčko skončilo na druhém místě v I. A třídě, Béčko na třetím místě ve II. třídě, dorost na 6. místě v I. třídě, starší žáci byli šestí v I. třídě, mladší žáci postoupili do I. třídy a též přípravka skončila první a postoupila do první třídy. Lze považovat za úspěch, že máme všechna mládežnická mužstva v I. třídě.