Brzy po skončení války započalo budování nového hřiště pod Havlínem, kam se činnost klubu musela přesunout v důsledku rozšiřování pískovny. Zde začíná nová, poválečná etapa klubu. V důsledku reorganizací končí éra klubu Zaběhlice, tělovýchova se spojuje do organizace Sokol, aby krátce na to ji další reorganizace přičlenila do odborářské skupiny s názvem Slavoj. A to již je etapa, kterou má klub zachycenu ve stohu podrobných kapitánských knih a kronik.
1950 – Zachyťme sestavy z jarní sezóny, v nichž se – pod kapitánským vedením Rudly Žáka – objevuje již řada jmen, která si ještě dnes mnozí příznivci pamatují:
Seidl – K. Král – Žák – Hejhal – Průša – Kratochvíl – Bolardt – Kubíček – Ráček – Marčík – Volf – J. Kapitán – Mintora – Nejedlo – Říha – Červený – Kuchař – Pokorný.
Do trenérské práce přivádí J. Věříš exligistu Otu Češpivu, střelecky se prosazují dva rivalové v útoku, shodou okolností střílejí za tento rok téměř shodný a na dnešní dobu neuvěřitelný počet branek: Volf 34, Ráček 33. V mužstvu již zcela zakotvil lipenecký a pak dlouhodobě zbraslavský hráč a pozdější trenér Pepáček Průša. V létě podniká výprava zájezd na Domažlicko, kde po nevídaném výkonu poráží místní klub 8:1. S podzimem se složení mužstva poněkud mění, do Sparty Krč odchází s trenérem Češpivou i Antonín Ráček, prezenční službu nastupují Marčík a Král.
1951 – Na Zbraslav přichází další Lipaňák Václav Houdek, do hry se zapojují mladí brankáři Mareš s Plívou, nastupuje obávané levé křídlo R. Plesl. Po ukončení vojny v ATK zůstává a žení se na Zbraslavi Láďa Nový, střelec s velkou údernou silou, jehož rány vystrašily i někdejšího brankáře Slávie Jonáka.
1952 – Mužstvo absolvuje zájezd na Slovensko k hostiteli ve Vráblích, sehrává dvě vítězná a jedno nerozhodné utkání. Novinové výstřižky hovoří o dobré reprezentaci okresu. Podzim je významný tím, že mužstvo hraje kvalifikaci o postup do kraje, dociluje příznivých výsledků a postup potvrzuje v zápasu s Řevnicemi, který se hrál na neutrálním hřišti v Radotíně (na Zbraslavi se nemohlo hrát z karantenních důvodu – vyskytla se zde u dobytka slintavka). Podle ověřených záznamů přihlížely v Radotíně zápasu téměř dvě tisícovky diváků a postup do kraje vybojovali: Seidl, K. Král, Žák, St. Král, Průša, Mintora, Hejhal, Holub, Nový, Houdek, J. Kapitán. V rekapitulaci roku zaznamenává kapitán Žák, že Jiří Volf (na podzim přestoupil na Dobříš) nastřílel 61 a Láďa Nový 59 branek. To se tedy bylo na co dívat.
1953 – Do mistrovského A mužstva začínají naskakovat mladí hráči: brankář Jiří Pašek, obránce Jiřinec, středopolař Bejvančický, útočníci Taussig a Ježek. Výprava Slavoje vyjíždí v létě na zájezd do severních Čech, kde vítězí jak ve Varnsdorfu, tak ve Velkém Šenově. Zájezd absolvuje v tehdy klubem vlastněném, malém, hranatém autobusu, který, zvláště na pražských výjezdech, byl, pro svůj vzhled, obdivován a žertovně nazýván „socialistickým potěšením“.V témže roce sehrává mužstvo (fotografie zachována) památné utkání v Kolíně s tamní vojenskou jedenáctkou a po velmi tuhém a dramatickém boji remizuje 1:1. Po utkání následuje výjezd do pražského Obecního domu, který opanuje spolu s mužstvem hudební skladatel Jaromír Vejvoda (velký příznivec zbraslavského fotbalu) a celý sál patří jen Zbraslavi.
1954 – Mužstvo se dále obměňuje, naskakují odchovanci Braniš, David, Jar. Kamarád, stále se dosud prosazuje nestor Jan Kapitán. Zbraslav si i nadále zajistila účast v krajské soutěži.
1955 – Mimo jiné krutá porážka v Radotíně 0:9. Jiří Věříš podává protest proti neoprávněnému startu hráče Radotína, protest je uznán a Slavoji přiznána kontumační výhra. Jde asi o začátek rivality mezi oběma kluby – dnes je ovšem už dávno zapomenuto. Na Zbraslav přichází hrající trenér Josef Konta.
1956 – Výprava Slavoje absolvuje zájezd na Slovensko, v mužstvu se začínají prosazovat další zbraslavští mladící jako Wasserbauer, Lepšík, Randuška, Pouš, Vlk.
1957 – 1960 Soutěže se často mění, setkáváme se s novými a novými mužstvy, do mužstva se, mimo jiné probojoval Karel Kamarád, Kostrounek a říkají vám ještě dnes něco jména Kala, Lažánek, Diviš, Pondělíček, Nekolný? V počátku této etapy působí ještě stabilní obrana Pašek, Král, Jiřinec a častá záloha Průša, Braniš, Houdek, stále se objevují Volf, Ježek, Taussig, Nový. Kolem roku 1959 nacházíme v obraně Škodu či Bejvančického, párkrát si zachytali i Braniš a Jar. Kamarád. Hýskov, Králův dvůr, Hořovice, Beroun, Libčice, Sedlčany, to jsou někteří ze soupeřů v těchto obdobích.
Přeskočme do etapy 1961 – 1965 a podívejme se třeba na to, jak jsme v mistrovském utkání pokořili Hořovice 2:0 v sestavě: Diviš – Vlk – Braniš – Jiřinec – Průša – Jar. Kamarád – Goliáš – Bejvančický – Volf – Tůma – Houdek. Zápis hovoří o velmi dobrém výkonu obrany a zvláště Jar. Kamaráda. Jako v té době často, uskutečnil klub mnohé zájezdy, např. v r. 1961 do Roztání a Jablonce. Kapitán Volf dokládá v knize zápasů, že Zbraslav je asi zájezdové mužstvo, poněvadž při těchto příležitostech podává famosní výkony. Snad ještě mohl dodat, že i osobně pro něho znamenal tento zájezd významný předěl v běhu života. Zde se totiž zamiloval a oženil. Objevují se opět noví soupeři: Týnec, Čáslav, Malín, Benešov, Uhříněves, Zruč, Sázava, Tatra Kolín, tedy soupeři na delší vzdálenosti. V sestavách se objevují K. Vejvoda, Zd. Němec. V r. 1963 je zaznamenán další zájezd do Roztání a v brance nastupuje Lad. Kamarád. Stále se v sestavách objevují další odchovanci jako Jiří Růžička, Metelka, Křížek, startují hostující vojáci, svou éru na Zbraslavi má střelec Bahenský. Soutěž nás zavedl do kladenské oblasti, kde jsme postupně naráželi na Kablo Kročehlavy, Spartak Kladno, Baník Švermov, ale také znovu na Žebrák, Zdice, Osek, Příbram. V r. 1965 se do sestav začleňuje brankář Jar. Vejvoda a na postě tehdejší spojky začíná Milan Havlíček., v záloze nalézáme Jar. Zoubka. Kanonýra Láďu Nového střídají jeho jmenovci Pavel a Petr, zazamenali jsme nástup Fr. Tůmy, prostě mladá generace se výrazně prosazuje. Dále však setrvávájí Průša a Braniš. (foto mužstva na konci knihy 61-65)
Co nám přinesla etapa let 1965-1970? Ve stručnosti se podívejme. Po podzimu 1965 končí mužstvo v krajské sosutěži na nelichotivém předposledním místě. Počátek roku 1966 naznačuje určité zlepšení a zaznamenáváme, že z Radotína se vrátil brankář Pašek a do dvojice s ním nastupuje Vašek Malý, stabilně se etabluje Milan Havlíček, jenž vlastně tak nastartovává dlouholetou úspěšnou činnost své generace, kapitánem, jenž pro nás zaznamenal tento kus historie se stal K. Vejvoda. Těžko dnes říci, zda mužstvo v předchozích letech neudrželo krajskou soutěž nebo zda opět došlo k reorganizaci, faktem zůstává, že v ročníku 1966/67 působí Zbraslav v I.A třídě. Pro zajímavost sestava z mistrovského zápasu v Kralupech v létě 1966, kde Zbraslav zvítězila 2:1. Hráli: Pašek – Jar. Kamarád – Braniš – Tůma – Zoubek – Průša – David – Vejvoda – Havlíček – Bahenský – Zelenka. A opět noví soupeři, prostě v tomto směru byla tato doba velmi pestrá: Kostelec n/L, Brandýs, Vraňany, Odolena Voda, Milovice, Kbely atd. Skok do r. 1967 nám ukazuje další mladé adepty, nastupují Jiří Meisner, a Láďa Gajgant. V létě 1967 absolvuje výprava Slavoje zájezd do NDR, kde např. ve Stelzenburgu, před návštěvou dvou tisíc diváků vysoko vítězí 8:1 a v dalším zápasu remizuje v Blankenburgu 1:1. Historický rok 1968 ukazuje, že hru již plně ovláda Havlíčkova generace, ze které, vedle již jmenovaných uveďme B. Maška, Absolona, Křížka. V r. 1969 se uskutečňuje první zájezd do rakouského Scheiflingu, obce pod Taurami, kam Slavoj zavítal i v následujících letech a měl také možnost uvítat rakouské hosty v našem městě. Tamní místní lékař Dr. Zwerenz, velký příznivec tamního klubu, připravil pro zbraslavské hosty náramné uvítání a zápisy v knize hovoří o nezapomenutelných zážitcích. Zaznamenejme i smutnou událost, která výpravu Slavoje v Scheinflingu potkala. Člen výpravy Dr B. Adámek byl zde stižen srdeční příhodou, které, bohužel, podlehl. R. 1969 je rovněž významný tím, že Slavoj byl účastníkem kvalifikačních bojů o postup do pražského přeboru, v nichž uspěl a stal se tak pro další ročník účastníkem této nejvyšší pražské soutěže. První zápas přeboru v srpnu toho roku absolvovala sestava: Jar. Vejvoda – A. Nový – Jar. Kamarád – Metelka – Tůma – Zoubek – Havlíček – P. Nový – Volf – Mašek – Ježek a dokázala s Čechií Karlín remizovat 1:1. V podzimní části soutěže se v sestavách objevují dále Zelenka, Gajgand, Marko, K. Vejvoda, L. Kamarád, Křížek. V jarní části přeboru opanoval, dle záznamů, branku V. Malý, stabilně doplnil sestavu J. Meisner. První rok završilo mužstvo v tabulce na 10. místě a pokračovalo i v další sezóně v této soutěži.