Special: Rozhovor s Jakubem Mutinou

Upozorňujeme slečny na pokojích mediků, že Muťa běží na zápas…

„Baví mě, když vidím, že týmu pomáhám.“

Jakub Mutina (19) je benjamínkem našeho áčka. Odchovance Motorletu přivedl vloni v létě na Zbraslav trenér Michal Šírl, který ho znal ze svého působení v Jinonicích a hodlal jej zapracovat do svého hvězdného týmu dorostu. V něm se ale Muťa nestačil ani rozkoukat, protože Jarda Kudrna ho okamžitě vytáhl do dospělého áčka. Jako dorostenec tak odehrál  v prvním týmu celou sezónu 1.A třídy, k postupu do přeboru přispěl 4 góly. Jeho větší devízou je ovšem velký akční rádius a pohyb po celém prostoru hřiště. Všudybyl, který odvádí černou práci nosiče vody, je se svou rolí spokojen.

Nebo je to jinak?

  • Trenér mi dává taky útočné úkoly, ale od toho jsou u nás povolanější. Tak to na hřišti chodí, každý má své pokyny, každý umí lépe něco jiného. Mně vyhovuje pozice před Štigym a pod Králíkem. Myslím, že za Míru jsem stavěn záměrně. Přece jen, on má dávat góly a ne se vyčerpávat bráněním. To jsem na řadě já. Ale baví mě to i těší, když vidím, že týmu na hřišti pomáhám.

Právě Míra o tobě říká, že jsi motorka. Na hřišti se prakticky nezastavíš. Souvisí to s tím, že jako nejmladší toho musíš nejvíce odběhat?

  • To bych ani neřekl. Nemám předepsáno, kolik toho mám oběhat a kde se pohybovat. Tak dokud to jde, dělám, co můžu a chci stíhat bránit i útočit. Když jsem přišel na Zbraslav, tak mě kouč zkoušel na stoperovi a ve středu zálohy, ale pořád jsem se tahal do stran. V tom mě často usměrňoval a nabádal mě, ať zůstávám na své pozici. Po nějaké době mě přesunul do strany, kde už mi pohybově nic moc nevyčítá.

Údělem bažantů je automaticky nosit tréninkové pomůcky, potřebné věci na lavičku před a po zápasech nebo chodit do baga. Berou na tebe zkušenější spoluhráči také nějaké ohledy nebo máš jiná privilegia?

  • Tak určitě…to tam, prosím, nedávej, jen se to sem hrozně hodí. (sorry, je to tam, pozn. redakce) Tolerují mi, když někdy kvůli škole nestihnu přijít na trénink. To bude asi všechno, žádná další privilegia nemám.

Studuješ medicínu. Jde skloubit náročnost školy a fotbal?

  • Po tom vysedávání ve škole a nad knížkami se vždycky těším, až se konečně dostanu na fotbal a odreaguju se. Je to úplně jiná aktivita, při které si vlastně výborně odpočinu, i když se zároveň většinou dost unavím. Někdy nestíhám tréninky, ale jak už jsem uvedl, trenér i chlapi pro to mají pochopení. Nemám prakticky žádné volno, ani o víkendu. Ve škole nám toho spoustu zadají k samostudiu. Takže dám do zápasu všechno, a pak zase rychle domů, abych se vrátil k učení. Však už si ze mě dělají všichni legraci, když si s sebou vezmu nějaký papír nebo skripta do kabiny…

Studia lékařství nejvíce laické veřejnosti přiblížila série filmů o Básnících. Ale to jsou 80.léta… Znáš ty filmy vůbec? Chutná ti studentský život? Přicházíš o iluze? Nebo neztrácíš naději?

  • Naději neztrácím, o iluze nepřicházím, život medika mi chutná. Studium je zajímavé a zatím si nevyčítám, že jsem pro medicínu rozhodl. Ty filmy znám spíše jen tak z rychlíku. Nedávno jsem měl příležitost to změnit. Je tradicí, že starší ročníky pořádají pro prváky celodenní promítání všech Básníků, ale já dal přednost zápasu…

Který sval z lékařského hlediska používáš u fotbalu nejvíce?

  • Srdce :-)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *